Leden 2026 přinesl řadu změn, které se týkají osobních i rodinných financí. Jak se mění rodičovský příspěvek? Co podpora v nezaměstnanosti? Nebo minimální mzda? A jaké změny se týkají OSVČ? Připravili jsme pro vás přehled toho nejdůležitějšího, abyste měli nejčerstvější informace k výuce snadno k dispozici.
Od ledna 2026 také vzrostla minimální mzda o 1 600 korun, takže měsíčně lze při plném pracovním úvazku vydělat nejméně 22 400 Kč hrubého. To je necelých 135 Kč za hodinu.
Ekonomická data na Skoale jsou plně aktualizovaná k 1.1.2026 a všechny tyto změny již obsahují.
V případě práce na DPP (dohoda o provedení práce) si nově mohou zaměstnanci vydělat o 500 Kč měsíčně více (tedy 12 000 korun ročně), bez nutnosti platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. V případě DPČ (dohody o pracovní činnosti) se nic nemění, tam limit zůstává na 4 500 korunách.
Zaměstnavatelé nově povinně přispívají na penzi zaměstnancům ve třetí kategorii rizikových prací, které vyžadují ochranné pomůcky (například kováři, svářeči či pracovníci v hutnictví nebo lesnictví). Nárok na příspěvek v této kategorii vzniká od tří směn měsíčně. Zaměstnavatel posílá 4 % z hrubé mzdy zaměstnance na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření a musí ho o tom informovat. Tato podpora nahrazuje původně plánovaný dřívější odchod do důchodu bez krácení.
Podpora v nezaměstnanosti je nyní pro všechny stejně vysoká při jakémkoliv způsobu odchodu ze zaměstnání, například když dáte výpověď sami, odejdete dohodou nebo dostanete výpověď od zaměstnavatele. Na začátku bude nezaměstnaný člověk pobírat 80 % svého hrubého výdělku. Například osoba, která měla v roce 2026 hrubou mzdu 42 000 Kč, bude mít v první fázi podporu 33 600 Kč měsíčně.
Důležitým faktorem, který ovlivňuje výši a délku podpory, je věk žadatele.
Výše podpory v roce 2026 | ||
|---|---|---|
věk žadatele | měsíc čerpání | výše podpory (z předchozího čistého příjmu) |
do 52 let | 1.-2. měsíc | 80 % |
3.-4. měsíc | 50 % | |
5. měsíc | 40 % | |
52 až 57 let | 1.-3. měsíc | 80 % |
4.-6. měsíc | 50 % | |
7.-8. měsíc | 40 % | |
od 57 let | 1.-3. měsíc | 80 % |
4.-6. měsíc | 50 % | |
7.-11. měsíc | 40 % | |
Zdroj: Úřad práce ČR
Superdávka je nová sjednocená sociální dávka, která má zjednodušit systém státní pomoci rodinám. Místo několika různých příspěvků je možné žádat o jednu dávku, která má být přehlednější a administrativně méně náročná.
Nahrazuje přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí i doplatek na bydlení. Nárok se posuzuje podle situace domácnosti, zejména podle jejích příjmů a nákladů na bydlení, zohlednit se může i majetek.
V případě vícerčat narozených v roce 2026 se rodičovský příspěvek zvyšuje na 700 000 Kč. Za určitých podmínek platí navýšení i zpětně. Pro jedno dítě zůstává příspěvek stejný, tedy 350 000 Kč. Úplná novinka však jsou tři návštěvy porodní asistentky u čerstvé maminky doma po dobu šestinedělí, které jsou hrazené pojišťovnou. Žena dostane na tyto návštěvy žádanku při odchodu z porodnice.
V českém systému se rozlišují čtyři stupně závislosti na pomoci a péči o druhé osoby. Pro první dva stupně se nyní zvyšuje příspěvek na tuto péči. V případě prvního stupně se zvyšuje u dospělého člověka na 1300 Kč měsíčně (o 420 korun), u dítěte na 4900 Kč měsíčně (o 1600 korun). U druhého stupně závislosti na pomoci je příspěvek nově 5400 Kč pro dospělého a 8200 Kč pro dítě. Ostatní příspěvky pro třetí a čtvrtý stupeň zůstávají stejné.
Od ledna 2026 se výrazně zvyšuje minimální důchod: nově musí dosahovat alespoň 20 % průměrné mzdy. Minimální částky se zvyšují i u dalších typů penzí, například u invalidního důchodu druhého stupně či vdovských důchodů, a to na 7350 korun. Změna se týká všech současných důchodů, nejen těch nově přiznaných.
Další novinky přináší úprava výchovného důchodu. Od ledna 2026 byla zrušena valorizace výchovného u nově přiznaných důchodů. Výchovný důchod tedy zůstane na 500 korunách za každé vychované dítě a jeho reálná hodnota bude kvůli inflaci postupně klesat.
Při předčasném odchodu do penze se bude lidem, kteří byli pojištění minimálně 45 let, krátit důchod pomaleji, jen o 0,75 % za každých 90 dní předčasnosti místo dosavadních 1,5 %. Do požadované doby se ale započítá jen výdělečná činnost a vybrané náhradní doby.
Živnostníci a podnikatelé si od ledna 2026 připlatí na zdravotním i sociálním pojištění. OSVČ, které platí minimální zálohy, odvádějí nově celkem o 1 124 korun měsíčně více, zatímco lidé v režimu paušální daně si připlatí zhruba o 1 268 korun.
Minimální měsíční odvody pro OSVČ s hlavní činností nově vycházejí na 5 720 korun za sociální a 3 306 korun za zdravotní pojištění, tedy dohromady 9 026 korun. V nejčastěji využívaném prvním pásmu paušální daně platba stoupla na 9 984 korun měsíčně, zatímco ve druhém a třetím pásmu zůstává stejná jako loni.
Finanční cíle nejsou jen pro dospělé, kteří plánují hypotéku nebo řeší budoucí důchod. Jsou základním kompasem, který pomáhá mladým lidem i dětem pochopit hodnotu peněz. A také to, že při jejich získávání se neobejdou bez trpělivosti.
Být úspěšný, bohatý a spokojený, kdo by si tohle všechno nepřál? Nic z toho ovšem nezajistí ani ta nejvíc elitní škola. Co ale současné školství může nabídnout, je trénink rozumného zacházení s penězi. A právě tomu se věnuje jeden z dílů podcastu Reparát od Českého rozhlasu, na jehož přípravě se spolupodílela Nadace České spořitelny.
O rozpočtu mluví každý, ale kdo s ním reálně opravdu pracuje? Jak na rozpočet prakticky? A jak to téma předat žákům? Tipy a triky, které opravdu fungují − přehledně a jasně.
Exekuce. Slovo, které vyvolává celou škálu emocí, většinou negativních - strach, stud, ponížení, ale také často přesvědčení, že „mně se tohle nemůže stát“. Může. A je to situace, která s sebou přináší obrovský tlak, psychický, společenský, existenční. Jaká jsou témata s exekucemi spojená? Jak o nich učit smysluplně?
Jak rodiče vidí roli učitele? A chtějí ve školách více praxe, moderních metod učení a nová témata včetně finanční gramotnosti?
Nebankovní instituce, respektive rychlé a snadno dostupné půjčky větších či menších finančních obnosů, mohou představovat velké nebezpečí a často jsou přímou cestou do dluhové pasti. Ohrožují všechny věkové kategorie, mladé lidi nevyjímaje. Edukace a zvyšování gramotnosti v těchto tématech jsou proto více než žádoucí.
Jen každý pátý mladý Čech by si dal jedničku z finanční gramotnosti. Čím to je a jak zajistit, aby se děti měly v budoucnu lépe než rodiče?