Kyberstrážci
Ochrana před finančními riziky ve složitém online světě
Kyberstrážci
Ochrana před finančními riziky ve složitém online světě
45 minRizika
Dezinformace
Jaké jsou typické rysy dezinformace? Žáci se podle nich snaží rozpoznat dezinformace na příkladech sdělení v mediálním a online prostoru. Ve hře si poté vyzkoušejí roli dezinformátora při vytváření vlastní dezinformační kampaně. Zvyšují tak své povědomí o tom, jak dezinformace fungují, a posilují svou schopnost rozpoznat falešné zprávy v reálném světě.
B2Reklama a média45 minSpotřebitel
Vzdělávací cíle
- Žáci analyzují obsah různých typů médií a na základě argumentů vyhodnocují úmysl sdělení a důvěryhodnost zdrojů.
Ověření cílů
- Rozpoznání dezinformací podle charakteristických rysů
- Zamyšlení nad původem a kontexty dezinformace
P
Příprava
E
Evokace
5 min
Žáci odpovídají na mobilních zařízeních v krátké anketě.
Co je to dezinformace?
Myslíš, že dokážeš rozpoznat dezinformaci?
Jmenuj tři věci, které tě napadnou, když slyšíš slovo „dezinformace“.
1
Jak poznat dezinformaci?
10 min
1/ Důvěryhodnost
Jaké máme informace o daném autorovi či webu?
Jedná se o fakta, nebo o názory?
Řada dezinformačních webů byla v Česku dokonce zakázána, protože byly prokazatelně proruské a pokřivovaly lživými výroky české veřejné mínění.
Můžete se zeptat, jaké dezinformační kampaně v minulosti hýbaly Českem. Například:
Ukázkové zdroje a materiály k ověření jednotlivých příkladů najdete v sekci Zdroje.
2/ Emoce
Není rétorika článku příliš zavádějící či agresivní?
Co je na titulcích zvláštního? Zdají se vám emočně zabarvené?
Všechny titulky zpráv v prezentaci jsou reálné a byly převzaté z dezinformačních webů (parlamentnilisty.cz, protiproud.cz a novarepublika.cz)
Také se můžete zeptat, které typy emocí jsou nejvíc mobilizační. Jsou to téměř vždy ty negativní, např.:
3/ Manipulace
Neobsahuje článek uměle vytvořené AI fotografie nebo „deepfake“ videa?
Nevytvořila i tyto fotografie (v prezentaci) umělá inteligence?
2
(Dez)informátoři
10 min
Žáci mohou výroky ověřit:
Při práci s webovým vyhledáváním nebo AI chatbotem žáci nejprve formulují, co přesně chtějí ověřit. Následně vyhledávají zdroje, které tvrzení potvrzují nebo vyvracejí, a porovnávají jejich důvěryhodnost a relevanci.
1. PepaXXX v diskusi pod článkem:
„Centrální banky chcou zrušit hotovost a mít pod kontrolou naše prachy!“
2. Anonym na internetovém fóru:
„Přistání na Měsíci je fejk, natočenej v ateliéru…“
3. Maminka u večeře:
„Jez tu mrkev, dodá ti spoustu vitaminu A!”
4. Titulka v bulvárním časopisu:
„Šok! Medvěd zabil nebohou turistku na Slovensku...”
5. DrsnejHarant2005 na TikToku:
„Migranti nám kradou pracovní místa a snižují mzdy!!!“
6. Neznámý autor na ChemTrailz.com:
„Vakcýny proti COVID-19 změní tvojí DNA a můžou spůsobovat neplodnost!“
7. Historik Petr Ryšavý ve veřejnoprávní televizi:
„Americká vláda v roce 1933 nařídila občanům USA odevzdat většinu zlata za jednotnou výkupní cenu.“
3
Hra: Rozsévači lží
15 min
GetBadNews
Od falešných zpráv až po chaos! Jak moc jsi zlomyslný/á? Získej co nejvíc sledujících!
https://www.getbadnews.com/cz/
Po skončení aktivity se zeptejte:
Kolik jste získali sledujících?
Jak jste se cítili v roli dezinformátora?
R
Reflexe
5 min
Na závěr diskutujte se žáky:
Jak byste ověřovali dezinformace?
Jak někomu vysvětlit, že používá lživé zdroje?
Na co se můžeme v budoucnu „těšit”?
