Chyby nás posouvají
Co se v nás spustí, když uděláme chybu, a jak ji přetavit do zkušenosti? Metodika využívá dramatické techniky a „živé obrazy“, ve kterých žáci zkoumají role chybujícího, kritika i podporovatele. Posiluje empatii, sebeuvědomění a zodpovědnost.
Vzdělávací cíle
- Žáci navrhnou způsoby, jak pracovat se svými chybami.
Ověření cílů
- Konstruktivní postoj k vlastním chybám.
Příprava
Metodika obsahuje náročnější prožitkové techniky.
Evokace
Poté s žáky krátce diskutujte:
Jsou chyby vždy špatné?
Je něco, co z nich můžeme získat?
Mohou nás v něčem posunout?
Sochy a vnitřní monology – živé obrazy
Postup aktivity:
Co se děje v hlavě
Každý žák zastává ve trojici jinou roli a v průběhu třech kol si postupně vyzkouší všechny:
Postup aktivity:
Žáci by měli během aktivity mluvit zřetelně, ale tak, aby nerušili ostatní skupiny.
Diskutujte se žáky:
Máte vlastní zkušenost s vnitřním kritikem a vnitřním podporovatelem? Který z nich je silnější?
Jaké strategie mohou pomoci přehlušit vnitřního kritika, když je příliš hlasitý?
V jakých situacích může být vnitřní kritik užitečný?
Konstruktivní přístup k chybám
Postupujte následovně:
Příklady možných přístupů:
Výstupy můžete použít i při další práci ve třídě. Mohou však obsahovat i ne zcela vhodná doporučení zmíněná některými žáky. Nejedná se tak o spolehlivý návod, spíše o společnou zásobárnu tipů a nápadů.
Oslava poučení se z chyb
Postup aktivity:
Chyby mohou být vymyšlené nebo skutečné, měly by být ale „bezpečné”. Nemělo by se jednat o morálně problematické činy. Pokud je zmíněna chyba s agresivním či jinak problematických kontextem, žáka citlivě nasměrujte: „Pojďme zkusit vymyslet chybu, ze které se můžeme opravdu poučit.“
Příklad chyby a řešení:
Reflexe
Zeptejte se žáků:
Co nového jste se o sobě dozvěděli?
Překvapilo vás něco, když jste přemýšleli o sobě a o chybách, které děláte?
Co vám pomáhá a co naopak brání přijmout své chyby a využít je k tomu, abyste se něco nového naučili?
Co můžete udělat, když vidíte, jak chybu dělá někdo jiný?