Průzkum: Jak rodiče vidí vzdělávání svých dětí

Většina rodičů má pocit, že jejich dítě chápe, co se učí, ale už jen menší část z nich veří, že děti rozumí i tomu, proč se danou látku učí. Vyplynulo to z průzkumu, který pro vzdělávací platformu Skoala realizovala agentura Ipsos. Většina rodičů si také všímá, že školy se od jejich vlastních školních let výrazně proměnily – od práce s informacemi a hledání souvislostí přes větší důraz na spolupráci a individuální přístup až po otevřenější postoj k emocím a duševní pohodě.  

Průzkum dále ukazuje, že si drtivá většina rodičů (97 %) přeje, aby školy kladly větší důraz na praktické dovednosti využitelné v běžném životě. Nejčastěji zmiňují finanční vzdělávání, mediální gramotnost a digitální kompetence včetně kyberbezpečnosti. Z pohledu rodičů by se měl měnit i způsob výuky. Dvě třetiny by upřednostnily interaktivní přístup založený na diskusích, skupinové práci a projektech, který dětem pomáhá pochopit látku v souvislostech. Přesto více než polovina rodičů uvádí, že ve školách jejich dětí stále převládá výklad a práce s učebnicí. 

Rodiče vnímají výuku očima žáků

U rodičů dětí na základních školách je patrný výrazný zájem o to, co se jejich děti učí, většina z nich výuku aktivně sleduje. Dvě třetiny rodičů nahlížejí do sešitů a materiálů alespoň několikrát do týdne, třetina dokonce každý den. Přesto většina získává informace především od samotných dětí, zatímco přímou komunikaci se školou nebo učitelem uvádí jen pětina. Data ukazují, že rodiče mají o výuku zájem, ale chybí jim jasnější přehled o tom, jakým způsobem se děti učí a co si z hodin skutečně odnášejí. Tento rozdíl se odráží i v tom, co zmiňujeme na začátku článku − tedy že 80 % rodičů má pocit, že dítě většinou chápe, co se ve škole probírá, ale jen 8 % si je jistých, že zároveň rozumí i tomu, proč se látku učí.

Práce učitelů nekončí ve škole

Z průzkumu také vyplynulo, že rodiče vnímají práci učitelů jako mnohem komplexnější než omezenou na pouhé předávání znalostí. Nejčastěji od nich očekávají, že budou děti motivovat k učení a pomáhat jim budovat pozitivní vztah ke vzdělávání − 78 %. Dále zdůrazňují schopnost vést žáky k samostatnosti, spolupráci a empatii − 45 % či přistupovat individuálně k potřebám různých typů žáků − 44 %. Přibližně dvě pětiny rodičů oceňují i komunikaci učitele s rodiči a umění zvládat kázeň nebo problémové chování ve třídě.

Pokud jde o výchovu, více než tři pětiny rodičů ji považují především za odpovědnost rodiny. Škola by podle nich měla přispívat jen v omezené míře, například vedením k respektu a základním pravidlům chování. Pětina rodičů je přesvědčena, že učitel má pouze vzdělávat a výchova patří výhradně do rukou rodičů.

Proměna před katedrou i za ní

Z průzkumu mezi rodiči žáků základních a středních škol vyplynulo, že vnímají, že se život v lavicích oproti jejich školním letům změnil. Více než polovina si všímá, že děti dnes jinak pracují s informacemi, dvě pětiny zaznamenaly větší důraz na projekty a moderní metody a více než třetina oceňuje posun ke spolupráci a komunikaci. Každý třetí rodič navíc vnímá, že školy častěji otevírají témata emocí, vztahů a duševní pohody a že žáci mají více volnosti i možností volby.

„Když jsem začínala učit, hodiny byly hlavně o výkladu a memorování. Žáci si zapisovali poznámky a doma se je učili nazpaměť. Dnes se výuka výrazně proměnila – pracuje se na projektech, děti více diskutují a učí se spolupracovat,“ potvrzuje nový trend ve výuce paní učitelka Renáta Šimšová.

Škola by měla učit finance

Právě finanční gramotnost se totiž v očích rodičů řadí mezi nejdůležitější školní předměty. V žebříčku významnosti skončila hned za češtinou, cizími jazyky a matematikou. Až 95 % rodičů ji považuje za zásadní. 

„Rodiče jasně říkají, že chtějí, aby jejich děti získávaly praktické dovednosti a učily se formou, která je skutečně baví a posouvá. Nejvíce volají po finančním vzdělávání, které dnes patří k nejdůležitějším předpokladům pro život. Právě proto jsme vytvořili vzdělávací platformu určenou pro výuku ve školách,“ říká David Hubáček, vedoucí programu Skoala.  

Potřebnost těchto dovedností zdůrazňuje i učitelka, která byla součástí panelu škol, jež Skoalu testovaly: „Mnoho dětí vůbec nechápe skutečnou hodnotu peněz, berou je jen jako prostředek k okamžitému utrácení. Konkrétně v našem regionu a v naší škole jsou žáci překvapeni, že ne každý bere dávky od státu nebo že telefon za několik tisíc není samozřejmost. Myslí si, že je normální mít všechno hned, a nepřemýšlejí, co bude zítra. Skoala je učí, že s penězi je potřeba umět zacházet a rozhodovat se, za co je skutečně utratit. Právě proto je vzdělávání v této oblasti pro děti klíčové,“ říká Nur Ashraf Bekai, učitelka ze ZŠ Předlice v Ústí nad Labem.

Školy budoucnosti? Podle rodičů digi nástroje i AI

Výsledky průzkumu ukázaly, že rodiče považují technologie a inovativní přístupy za nezbytnou součást moderní výuky. Devět z deseti maminek a tatínků souhlasí s využíváním digitálních nástrojů ve školách, přičemž 75 % by chtělo, aby se děti učily pracovat i s umělou inteligencí, například s nástroji typu ChatGPT. 

„Digitální prostředí je pro výuku ideální, protože je pro děti přirozené. Nástroje převádějí abstraktní pojmy do praxe. Díky videím, kvízům a simulacím žáci vidí důsledky svých rozhodnutí − místo pouhého přepisování z tabule. Při modelovém investování si hned ověří, jak se jejich volby projeví. Učitelům tyto nástroje šetří čas a umožňují vést hodiny moderně a s větším zapojením,“ vysvětluje Dagmar Biersaková, projektová manažerka platformy Skoala.

Očekávání a přání rodičů jsou v tomto směru jasná, nicméně stav „digi výuky“ v Česku stále není zdaleka ideální. Podle oficiálních zdrojů (Česká školní inspekce a web vlády ČR) je v tuto chvíli rozvoj digitální kompetence nově důležitou součástí kurikula a stát výrazně investuje do potřebného vybavení. Nerovnoměrná je však praxe: některé školy a učitelé využívají technologie kreativně a smysluplně, jinde se jejich použití omezuje spíše na základní podporu výkladu. Klíčovým tématem proto, kromě samotného vybavení, zůstává další vzdělávání učitelů, metodická podpora a technické zajištění tak, aby digitální nástroje skutečně zvyšovaly kvalitu výuky.

Co je to úspěch?

Data ukázala i to, že dnešní rodiče redefinují, co pro ně znamená školní úspěch. Známky, dříve hlavní měřítko úspěchu, dnes za klíčové označilo pouze 36 % dotázaných. Podstatně důležitějšími ukazateli jsou pro rodiče na prvním místě samostatnost a odpovědnost dítěte (65 %), radost z učení a zvídavost (44 %) nebo sebevědomí a psychická pohoda (38 %). Důležitou roli hraje také schopnost spolupráce a fungování v kolektivu (35 %). Průzkum tak ukazuje, že rodiče vnímají školu stále více jako prostředí, které má rozvíjet osobnost dítěte a připravit je na reálný život, nikoli jen na testy a známkování. A potvrdilo se tím i to, že čeští učitelé mají v rukou klíč, který jím umožňuje pomáhat dětem, aby porozuměly světu kolem sebe, od financí až po technologie. Moderní nástroje, jako je Skoala, jim v tom mohou být praktickou oporou.

Závěrem: učení pro život

Společenská diskuse, trendy ve vzdělávání, nová forma Rámcového vzdělávacího plánu, výsledky představeného průzkumu − to vše ukazuje, že v České republice se ve vzdělávání klade stále více důraz na propojení znalostí s reálným životem, na zkoumání reálného života, jeho úskalí a výzvy. Vzdělávání od něj nemá být odtržené, má být jeho nedílnou součástí. Jinými slovy – ptejme se, jak vzdělávat, aby výuka byla smysluplnou podporou a přípravou na reálný život. 

A právě proto tvoříme Skoalu. Platformu, která řeší reálná témata, předává nezbytné znalosti a snaží se, aby učení dávalo dětem smysl. Ale také je učí spolupracovat a využívat technologie, které jsou přirozenou součástí jejich světa. Přestože digitální nástroje mohou vzbuzovat obavy, právě ony pomáhají dětem porozumět souvislostem a propojují je s dobou, ve které vyrůstají.